Free ShippingDoprava zdarma na všechny objednávky! Přijímáme Kreditní Karty a PayPal. Nemůžete najít, co hledáte? Contact UsNeváhejte nás kontaktovat!

    Klíčové postavy Winnipeg Jets: Od Hawerchuka po Scheifeleho

     

    1. Úvod

     

    V historii NHL existují týmy, jejichž identita je neoddělitelně spjata s konkrétními osobnostmi. Pro Winnipeg Jets, franšízu s pohnutou minulostí a jedinečným vztahem k industriálnímu srdci Manitoby, jsou takovými ikonami dva muži: Dale Hawerchuk, génius 80. let, který nesl tým na svých bedrech v éře bez salary capu, a Mark Scheifele, současný lídr a symbol obnovené hrdosti po návratu Jets do NHL v roce 2011.

     

    Tento článek není jen chronologickým přehledem statistik a úspěchů. Je to příběh o dvou generacích, které spojuje modrobílý dres, ale dělí je téměř tři desetiletí plná zvratů – od finančních krizí přes přesun do Phoenixu až po zázračný návrat. Hawerchukova éra představuje romantiku doby, kdy jediný hráč mohl změnit osud celého klubu, zatímco Scheifeleho kariéra odráží moderní realitu NHL: týmovou hloubku, analytické přístupy a tlak na okamžité výsledky.

     

    Proč právě tito dva? Hawerchuk, draftovaný jako první volba v roce 1981, byl „spasitelem“ původních Jets, mužem, který dával naději malému trhu v konkurenci s bohatými giganty. O třicet let později Scheifele, vybraný týmž týmem v prvním kole, ztělesňuje trpělivý rozvoj obnovené franšízy – od „projektu“ k all-star centru a duševnímu vůdci. Oba sdílejí víc, než se zdá: oddanost Winnipeg, schopnost převzít odpovědnost v klíčových chvílích a nehynoucí respekt fanoušků, pro které jsou Jets víc než jen hokejový tým.

     

    V následujících kapitolách prozkoumáme, jak Hawerchuk definoval éru, která dnes připadá téměř mytická, jak tým načas zmizel z mapy NHL a jak Scheifele pomáhá psát novou kapitolu – včetně nelehkého úkolu překonat stín minulosti. Je to příběh o hrdinství, ztrátě a znovuzrození, který přesahuje mantinely ledu.

     

    2. Éra Dale Hawerchuka (1981–1990)

     

    Když Winnipeg Jets vybrali v draftu NHL 1981 osmnáctiletého Dale Hawerchuka jako celkově první volbu, věděli, že získávají výjimečný talent. Málokdo však tušil, že tento nenápadný mladík z kanadského Ontaria se stane životním symbolem franšízy – mužem, který v době, kdy malé trhy bojovaly o přežití, nesl tým doslova na svých ramenou. 

     

    Záchrana v časech chaosu 

    80. léta byla pro Jets obdobím paradoxů. Tým, který přešel z WHA do NHL v roce 1979, se potýkal s finančními problémy a nedostatkem hloubky. Hawerchukova příchod znamenal okamžitou revoluci: v debutové sezóně (1981–82) nasbíral 103 bodů a pomohl Jets zlepšit bilanci o 48 bodů oproti předchozímu roku – dosud nepřekonaný skok v historii NHL. Jeho schopnost tvořit hru z ničeho (slavné „Hawerchukovy otočky“ za soupeřovou brankou) a neúnavná pracovní etika z něj udělaly idol modrobílé armády fanoušků. 

     

    Statistiky a sólová show 

    V devíti sezónách v Winnipeg nasbíral Hawerchuk 929 bodů (379 gólů, 550 asistencí) v 713 zápasech. Pětkrát překonal hranici 100 bodů, sedmkrát vedl tým v produkci a v roce 1985 dovedl Jets až do druhého kola play-off, kde podlehli pozdějším vítězům z Edmontonu. Jeho spolupráce s křídly jako Thomas Steen nebo Paul MacLean vytvořila jednu z nejnebezpečnějších útočných formací své doby. Přesto tým zůstával limitován slabou obranou a gólmanstvím – Hawerchukova individuální brilantnost často narážela na realitu nevyváženého kádru. 

     

    Kulturní ikona 

    Pro Winnipeg byl Hawerchuk víc než jen hráč. V éře, kdy franšízy jako Quebec nebo Hartford bojovaly o přežití, jeho přítomnost dávala městu důvod věřit, že patří mezi elitu. Jeho skromnost (například odmítání mediální pozornosti) a oddanost komunitě (pravidelné návštěvy dětských nemocnic) z něj učinily miláčka publika. Když Jets v roce 1990 oznámili jeho obchodování do Buffala, pro mnohé to znamenalo symbolický konec éry nadějí. 

     

    Nenaplněný sen a dědictví 

    Hawerchuk nikdy nedosáhl s Jets Stanley Cupu, ale jeho vliv přetrval. Jeho číslo 10 bylo v roce 2017 vyřazeno a visí nad ledem v Canada Life Centre jako připomínka doby, kdy jediný hráč mohl být tváří celé organizace. Když v roce 2020 podlehl rakovině, Winnipeg mu uspořádal dojemnou poctu – od spontánních shromáždění fanoušků po dokumenty připomínající jeho nezdolnou vůli, která definovala generaci. 

     

    3. Přechodná fáze: Krize a návrat Jets (1996–2011)

     

    Konec jedné éry: Odchod do pouště (1996) 

    Když 28. dubna 1996 Winnipeg Jets odehráli svůj poslední zápas v historii – prohru 4:1 s Detroitem před plným hledištěm plačících fanoušků – završila se tím nejen kapitola týmu, ale i část identity města. Finanční realita 90. let neměla slitování: malý trh, slabý kanadský dolar a nemožnost konkurovat bohatším klubům donutily vlastníky prodat franšízu. Následoval přesun do Phoenixu, přejmenování na Coyotes a pro Winnipeg traumatické prázdno. Zůstaly jen vzpomínky na Hawerchukovu éru a hořká otázka: Může se hokejová duše města někdy vrátit? 

     

    Temná léta: Hledání nové identity (1996–2010) 

    Následujících 15 let bylo pro Winnipeg obdobím frustrace a nadějí. Místní fanoušci si podrželi vášeň pro hokej – ať už prostřednictvím juniorského týmu Winnipeg Ice (později Warriors), nebo sledováním bývalých Jets hráčů rozptýlených po NHL. Každý náznak možné expanze ligy (například spekulace o přestěhování Nashvillu nebo Pittsburghu kolem roku 2007) vyvolal vlnu emocí. Mezitím se město připravovalo: výstavba MTS Centre (dnes Canada Life Centre) v roce 2004 byla jasným signálem, že Winnipeg touží po návratu do velké ligy. 

     

    Zázrak roku 2011: Zrození nových Jets 

    Když v květnu 2011 NHL oznámila, že Atlanta Thrashers se přesouvají do Winnipegu, ulice explodovaly oslavami. Návrat franšízy po 15 letech nebyl jen obnovením týmu, ale aktem společenské terapie. Noví Jets zdědili kádr plný mladých talentů (jako byl 18letý Mark Scheifele, draftovaný hned v červnu 2011) a obrovské očekávání. První zápas 9. října 2011 proti Montrealu (prohra 5:1) sice nedopadl ideálně, ale samotný fakt, že Jets znovu existují, stačil k tomu, aby se Winnipeg cítil znovu kompletní. 

     

    Výzvy nového začátku 

    Návrat však nebyl idylický: 

    - Realita malého trhu: Tým musel čelit kritice ohledně kapacity arény (15 004 míst – nejmenší v NHL) a omezených příjmů. 

    - Budování od základů: První roky provázely sportovní neúspěchy (jen jedno play-off mezi 2012–2018), ale také trpělivá výstavba kolem Scheifeleho, Wheelera a později Connora Hellebuycka. 

    - Emoční most mezi generacemi: Management cíleně propojoval minulost a současnost – vyřazení Hawerchukova čísla 10 v roce 2017 nebo návrat legendárního loga z 80. let symbolizovaly kontinuitu.

     

    4. Vzestup Marka Scheifeleho (2011–současnost)

     

    Nečekaný draftový klenot 

    Když Winnipeg Jets v roce 2011 vybrali Marka Scheifeleho jako 7. celkovou volbu draftu NHL, reakce byly rozpačité. Mladý centr z Kitcheneru nebyl považován za hotovou hvězdu – spíš za „dlouhodobý projekt“. Jen málokdo tušil, že tento štíhlý, analyticky uvažující hokejista se stane duší nové generace Jets a živým mostem mezi minulostí a současností. 

     

    Pomalá cesta k dokonalosti 

    První sezóny prokázaly Scheifeleho výjimečnou schopnost učit se: 

    - 2011–2013: Střídavé starty v NHL a juniorské OHL, kde pod vedením legendárního kouče Dominika Haška vyrostl v lídra. 

    - Průlom 2015: 49 bodů v 71 zápasech a první výrazná role v play-off proti Anaheimu. Jeho gól v prodloužení 8. zápasu se stal okamžikem, který fanouškům dokázal: Tento kluk je jiná liga. 

    - 100bodová sezóna 2018/19: S 38 góly a 46 asistencemi se Scheifele zařadil mezi elitu NHL. Jeho chemie s Blakem Wheelerem a Kylem Connorem vytvořila jednu z nejnebezpečnějších útočných linií dekády. 

     

    Moderní vůdce s tradičními hodnotami 

    Scheifeleho hra kombinuje technickou brilantnost (slavné přihrávky přes celé kluziště) s nekompromisní pracovní morálkou. Na rozdíl od Hawerchuka však není osamělým vlkem – je týmovým hráčem v éře, kde kolektivní systém převažuje nad individuálními exhibicemi. Jeho role se postupně proměnila: 

    - Od střelce k playmakerovi: V posledních letech přebírá více kreativní odpovědnosti. 

    - Lídr bez „C“: Ačkoli nikdy nebyl oficiálním kapitánem, v šatně platí za hlas rozumu a spojnici mezi hráči a managementem. 

     

    Stín play-off a výzvy současnosti 

    Navzdory individuálním úspěchům zůstává Scheifeleho éra poznamenána nedostatkem hlubokých play-off běhů. Nejblíže měli Jets v roce 2018, kdy postoupili do finále Západní konference, jen aby podlehli Vegas. Kritika často míří na jeho defenzivní slabiny a občasné emocionální výbuchy (např. kontroverzní zákrok proti Jakeu Evansovi v sérii 2021). Přesto zůstává tváří franšízy – mužem, který po boku Connora Hellebuycka a Joshe Morrisseyho nese odpovědnost za dovedení Jets k vytouženému Stanley Cupu. 

     

    Dědictví v pohybu 

    V roce 2024 Scheifele překročil hranici 700 bodů v Dres Winnipeg Jets a přiblížil se klubovým rekordům Hawerchuka. Jeho smysl pro historii je přitom hmatatelný: 

    - Úcta k minulosti: Často zmiňuje Hawerchuka jako inspiraci, v roce 2020 nesl jeho rakev na pohřbu. 

    - Most mezi érami: Zatímco Hawerchuk reprezentoval boj malého trhu, Scheifele ztělesňuje stabilitu moderního Winnipeg – tým, který už není „outsiderem“, ale respektovaným konkurentem. 

     

    5. Společné dědictví a závěr

     

    Dva muži, jedna duše 

    Když Mark Scheifele v roce 2020 nesl rakev Dale Hawerchuka na jeho pohřbu, tento obraz se stal dokonalou metaforou pro propojení dvou generací Winnipeg Jets. Odděleni třemi desetiletími, oba hráči ztělesňují totéž: neviditelné pouto mezi městem a jeho týmem, které přetrvává navzdory bankrotům, přesunům a všem proměnám moderního hokeje. 

     

    Společné rysy: Věrnost jako revolta 

    V éře, kdy hráči mění NHL Dresy jako módní trendy, jsou Hawerchuk a Scheifele výjimkami: 

    - Obětavost pro malý trh: Hawerchuk odmítl v 80. letech lukrativní nabídky z velkých měst, Scheifele opakovaně podepisoval dlouhodobé kontrakty navzdory mediálním spekulacím. 

    - Lidé z venkova: Hawerchuk vyrůstal na farmě v Ontariu, Scheifele v průmyslovém Kitcheneru – oba přinesli do Winnipeg „blue-collar“ mentalitu, která rezonuje s pracovitou identitou Manitoby. 

    - Tiché vedení: Ani jeden nebyl křičícím kapitánem, ale svým příkladem formovali kulturu šaten. 

     

    Rozdíly, které definují éry 

    Zatímco Hawerchuk byl sólista v éře individualismu (bez salary capu, s minimem taktických systémů), Scheifele je produktem kolektivního hokeje: 

    - Tlak doby: Hawerchukův boj o přežití franšízy vs. Scheifeleho boj o play-off v konkurenci analytických supertýmů. 

    - Technologický rozdíl: Hawerchuk trénoval s cigaretou v kabině, Scheifele optimalizuje spánek a výživu s pomocí sportovních vědců. 

    - Fanouškovská očekávání: V 80. letech stačil zápas s Gretzkym jako „událost sezóny“, dnes každá prohra v prvním kole play-off vyvolá krizi. 

     

    Winnipeg jako věčný protagonist 

    Skutečným hrdinou tohoto příběhu však není ani jeden z hráčů, ale město samo. Jeho schopnost udržet si hokejovou duši navzdory exilu (1996–2011) je unikátní v celé NHL. Vyřazení Hawerchukova čísla, návrat tradičního loga nebo Scheifeleho slova „Chci být Jetem do konce kariéry“ – to vše jsou kameny mozaiky, která říká: Tady hokej nikdy neumře. 

     

    Nedokončená mise 

    Závěr příběhu zatím chybí. Hawerchukův sen o Stanley Cupu zůstal nenaplněn, Scheifele ho nyní převzal. Ať už se to podaří nebo ne, jejich odkaz už je jasný: 

    > „Být Jetem nikdy neznamenalo jen nosit dres. Znamená to nést naději místa, kde zimní vítr bičuje tvář a hokej je náboženstvím.“  

    Verwante Tags

    Dres Winnipeg Jets

    Reacties

    Note: HTML is not translated!